Abstrakt
	Růst monokrystalů z tavenin může být doprovázen vznikem posloupností strukturních nedokonalostí v tuhé fázi, která je dána podmínkami krystalizace a chemického složení v krystalu. Při určitých podmínkách přenosu tepla a hmoty dochází k periodickému kolísání rychlosti krystalizace, což vede k změně charakteru rozdělování příměsí v objemu rostoucího monokrystalu a k změně jeho substruktury. Nahromadění příměsí před frontou krystalizace a zvětšení stupně koncentračního přechlazení může způsobit značný vzrůst rychlosti pohybu fronty krystalizace a změny v obsazení příměsí rostoucím krystalem na povrchu fázové hranice. Kolísání mikroskopické rychlosti krystalizace způsobuje vznik pásové struktury, pozorované na podélných řezech monokrystalů. 
	V příspěvku jsou teoreticky a experimentálně studovány segregační jevy a vznik růstových pásů a růstových jader během krystalizace. Nízkolegované monokrystaly wolframu a molybdenu legované iridiem a rheniem byly připraveny metodou elektronového zonálního tavení (metoda FZ) použitím tří různých rychlostí průchodu roztavené zóny. Ke stanovení koncentrace příměsí ve vzorcích byla aplikovaná elektronová vlnově disperzní mikroanalýza a instrumentální neutronová aktivační analýza. Zjištěný sinusový průběh koncentračních profilů rhenia a iridia v monokrystalech molybdenu souvisí se vznikem růstových pásů. S pomocí instrumentální neutronové aktivační analýzy byly stanoveny efektivní rozdělovací koeficienty legujících prvků v molybdenu a wolframu metodou ztuhlé zóny.