Abstrakt
	Příspěvek je orientován na studium iniciačních stádií a stádií růstu únavových trhlin v austenitických  korozivzdorných ocelích podrobených působení opakovaných teplotních šoků. K tomuto degradačnímu procesu dochází nejčastěji u horkovodních tlakových komponent elektrárenských bloků. Byly testovány dva typy zkušebních těles kruhového tvaru opatřených centrálním otvorem a otvorem se dvěma vruby, které působily jako koncentrátory napětí. Povrch v okolí vrubů byl vyšetřován po 1000, 3000 a 6000 teplotních cyklech. Teplotní cyklus byl volen v rozmezí od 100°C do 350°C, resp. 300°C. Tepelné únavové trhliny iniciovaly v kořeni vrubu. Trhliny byly viditelné na volném povrchu vzorků až po 1000 zátěžných cyklech. Fraktografické šetření těchto trhlin objasnilo formování magistrální únavové trhliny. Napěťově – deformační analýza v okolí kořene vrubu prokázala, že napětí vyvolaná teplotním pnutím jsou dostatečná k iniciaci únavového poškození. Pro další zpřesnění znalostí o napěťově-deformačním chování zkušebních těles je nutné zpracovat i numerickou analýzu metodou konečných prvků. Porovnání testovaných ocelí neukazuje na žádné významné rozdíly v jejich odolnosti vůči tepelné únavě. Podmínkám, které mohou způsobit iniciaci tepelných trhlin, je nutné se vyhnout již při samotném návrhu konstrukčních částí nových elektrárenských bloků. U komponent stávajících elektráren musí být stanoveno riziko vzniku tepelné únavy a způsob, jakým lze vzniku tohoto degradačního procesu zabránit.