Abstrakt
	Předložený příspěvek je věnován problematice stanovení okrajových podmínek při matematickém modelování přestupu tepla. Konkrétně je příspěvek věnován stanovení součinitele přestupu tepla ? při volném ochlazovaní ocelových kolejnic na chladícím loži a při zrychleném ochlazovaní části hlavy kolejnice ponořením do klidné vody. První podkapitola je věnována měření ochlazovacích křivek pro oba režimy tepelného zpracování. K měření bylo využito celkem jedenáct zavrtaných termočlánků. V další části příspěvku je proveden výpočet součinitele přestupu tepla na základě znalosti tepelného toku získaného z analýzy časové závislosti teplotního gradientu mezi dvěmi termočlánky v blízkosti povrchu kolejnice. Matematicko - fyzikálnímu pozadí výpočtu je věnovaná zvláštní podkapitola. Získané výsledky jsou dále porovnány s výsledky pocházející z inverzní analýzy, kdy je na základě známých ochlazovacích křivek inverzním výpočtem s využitím programu na bázi metody konečných prvků (program pro simulaci tvářecích procesů FormFEM) stanovena nová závislost součinitele přestupu tepla ? jako funkce teploty ochlazovaného povrchu kolejnice. V textu jsou rovněž diskutovány příčiny rozdílu mezi výsledky (zvláště pak při zrychleném kalení ve vodě) obou metod vzájemně mezi sebou jako i vzhledem k teoretickým hodnotám. Shrnut je zde vliv vznikajícího parního polštáře na povrchu hlavy kolejnice na množství odváděného tepla. Výsledné hodnoty získané pomocí inverzní analýzy byly po další korektuře, vzhledem k teplu vznikajícímu během fázové přeměny, použity pro matematické modelování původního laboratorního experimentu. Výsledné ochlazovací křivky prokázaly výbornou shodu s naměřenými hodnotami.