Abstrakt
	Na počátku byly úlohy počítačového rozpoznání obrazu zaměřeny převážně na rozpoznání písmen,  podpisů a podobně. Teprve později byly řešeny i složitější úkoly. V současnosti umožňuje počítačová analýza obrazu řešit dokonce úlohy spojené s měřením a řízením technologických procesů. Článek ukazuje možnosti aplikace výše uvedené metody pro některé úlohy spojené s procesy tváření materiálu. Máme zde na mysli počítačovou analýzu klínové zkoušky tvařitelnosti při válcování za tepla a úlohu určování teplot vysoce ohřátých materiálů. V procesu určování teplotních polí povrchu zkoumaného objektu je použita analýza barev obrazu objektu a pro jejich vyhodnocení jsou zde použity algoritmy umělé neuronové sítě. Výhody prezentované metody spočívají v dostupnosti, dobré přenositelnosti a možnosti monitorování teplotních polí v místech, která jsou pro operátora těžko přístupná. Z analýzy měření je pak možné určit vhodné možnosti použití různých zařízení pro daný účel, pracovní oblasti a zákonitosti, které mohou měření ovlivnit. Chyby určování teplotního pole se v praxi pohybují do 10 °C. Zvýšení přesnosti metody je dále možné  rozšířením vstupů neuronové sítě o doplňující informace jako je například typ osvětlení objektu a podobně. Modifikace výše zmíněné metody dovoluje s dostatečnou přesností odečítat také termogramy a jiné tištěné mapy skalárních veličin vyjádřených pseudobarvami (např. rozložení napětí v materiálu atd.). Využitím počítačové analýzy obrazu pro určení obrysu vyválcovaného materiálu se stává klínová zkouška velmi účinnou, protože přiřazení odpovídajícího průřezu klínu a vyválcovaného vzorku je velmi přesné, což umožňuje významně zlepšit výsledky výpočtů deformačních parametrů.