Abstrakt 
	Příspěvek je zaměřen na problematiku tváření hořčíkových slitin na bázi Mg-Al-Zn s odstupňovaným obsahem Al. Tyto slitiny jsou známé svou obtížnou tvařitelností, která plyne z jejich krystalografického uspořádání. Avšak při využití vhodných metod tváření, jako například SPD procesů, lze dosáhnout i u těchto slitin velice dobrých výsledků při zaměření na jejich finální mechanické vlastnosti, a to nejen pevnostní, ale i plastické. V experimentu byly využity klasické technologie tváření a rovněž technologie  SPD - ARB a ECAP. Bylo dokázáno že i takto obtížně tvařitelné materiály mohou dosahovat velmi vysokých plastických vlastností.  Jak plyne ze závěrů tohoto příspěvku, po provedené plastické deformaci vykazovaly použité materiály ze slitin AZ61 a AZ91 superplastické chování, což potvrzují i dosažené výsledky kdy, tažnost do přetržení u slitiny AZ91 činila 418 %. Tento experiment prokázal rovněž velký vliv předchozí plastické deformace na konečné hodnoty mechanických vlastností. Jak bylo ověřeno daleko příznivější výsledky přináší válcování ve více krocích oproti válcování v jediném průchodu. Při využití technologie ECAP byl získán materiál o jehož velikost zrna činila d ? 0,7?m. Taktéž zařazení nižší teploty při posledním průchodu skrze matrici způsobuje získání vyšších finálních vlastností. Naproti tomu technologie ARB umožnila získání materiálu o velikosti zrna v rozmezí d ? 1-10 ?m. Nicméně druhá technologie s sebou přinesla vyšší pevnostní vlastnosti. Již 3 cykly byly dostačující ke snížení původní velikosti zrna pod hranici 10 ?m.