Abstrakt
	Pro přípravu kvalitních monokrystalů nízkolegovaných slitin na bázi molybdenu i dalších vysokotavitelných kovů je nutné zkoumat vliv legujícího prvku na strukturní, mechanické a fyzikální vlastnosti monokrystalů a jeho chování během krystalizace za daných podmínek. Cílem experimentálních prací bylo posoudit vliv niobu na strukturní dokonalost monokrystalů molybdenu a jeho chování z hlediska segregačních charakteristik. Pro tento účel byly připraveny elektronovým zonálním tavením metodou floating zone monokrystaly nízkolegovaných slitin Mo-1.5 at.% Nb za různých podmínek krystalizace (1, 3, 5 mm/min), které byly podrobeny metalografické, chemické a rtg. analýze. Bylo zjištěno, že legování monokrystalů molybdenu niobem vedlo k drobení blokové struktury, tzn. zmenšení rozměrů subzrn a zvětšení úhlu desorientace jejich hranic. Současně se zvýšila i hustota dislokací. Z rtg. Laueogramů vyplývá, že monokrystaly těchto slitin byly připraveny s krystalografickou orientací osy růstu [110]. Provedená liniová chemická analýza vzorků prokázala vznik mikrosegregací niobu, tzv. růstových pásů, které se na koncentračních profilech projevily jako periodicky se střídající oblasti se zvýšenou a sníženou koncentrací niobu. Existence těchto chemických nehomogenit nasvědčuje tomu, že během zonálního tavení došlo k porušení stacionárních podmínek růstu krystalu, tj. došlo k fluktuacím mikroskopické rychlosti růstu v důsledku konvekce v tavenině. Z výsledků chemické analýzy pak byly stanoveny efektivní rozdělovací koeficienty niobu v molybdenu pro dané podmínky krystalizace, které se poměrně dobře shodují a blíží se vypočtené teoretické hodnotě rovnovážného rozdělovacího koeficientu.