Abstrakt
	Slitina obsahující 40 at. % Ni, 50 at. % Ti and 10 at. % Cu je považována za standardní slitinu s jevem tvarové paměti ze systému Ni-Ti-Cu. Slitiny z tohoto systému jsou vysoce stabilní a korozně odolné. Příprava slitin na bázi Ni-Ti je celkem obtížná v důsledku vysoké reaktivity titanu. Základním předpokladem pro metalurgii těchto progresivních materiálů je striktní dodržení chemického složení připravované slitiny, což je hlavním předpokladem pro získání materiálu s požadovanými transformačními teplotami. Tavení probíhá obvykle při teplotách okolo 1500°C. Pro získání drátu je nejvhodnější užití technologie rotačního překování za tepla v kombinaci s následným tažením. Transformační teploty slitin mohou být měřeny různými technikami, jako jsou DSC nebo DTA, rezistometrickými metodami a v neposlední řadě taktéž deformačními metodami. Pozorování mikrostruktury je možno provádět pomocí světelné optické mikroskopie, ovšem mnohem efektivnější je použití elektronové mikroskopie, ať už SEM či TEM. Experimentální slitina byla připravena ve vakuové indukční peci v grafitovém kelímku a následně byla tvářena a tepelně zpracovávána. Použité vzorky byly ve formě drátu o průměru 2,3 mm. Tento článek je zaměřen na pozorování mikrostruktur slitiny Ni-Ti-Cu po různých typech tepelného zpracování pomocí transmisní elektronové mikroskopie.