Abstrakt
	Byl proveden rozsáhlý program zkoušek HSLA oceli jakosti S 500 MC. Experiment byl založen na kombinaci válcování za studena, rekrystalizačního žíhání, mechanického testování a metalografického zkoušení. Vzorky v podobě pásků s rozměry 4 x 25 x 340 mm byly podrobeny více průchody celkové výškové deformaci v rozmezí 5 až 75 %. Jednotlivé deformace byly realizovány za pokojové teploty na bezstojanové, hydraulicky předepjaté laboratorní válcovací stolici Q 110. Poté byly vývalky žíhány ve vakuové peci s ochrannou atmosférou tvořenou N2 + H2. Vyžíhané vzorky byly dále podrobeny mechanickému zkoušení. Získané výsledky mez kluzu Rp0.2 [MPa], pevnost Rm [MPa] a jejich poměr stejně jako tažnost A80 [%] byly sumarizovány v grafu v závislosti na relativní výškové deformaci před žíháním – ? [%]. Získané hodnoty jednotlivých mechanických vlastností byly v souřadnicovým systému prokládány křivkami „ručně“ bez jakýchkoliv exaktních matematických pravidel.
	Bylo prokázáno, že kombinací vhodného stupně předchozí deformace za studena a parametrů navazujícího rekrystalizačního žíhání je možné do značné míry ovlivnit komplex mechanických vlastností jednotlivých pásů. Popisovanou cestou je možné homogenizovat mikrostrukturu pásu a získat tak většinový podíl rovnoosých feritických zrn, nicméně průměrná velikost výsledných zrn není významně menší než po válcování za tepla. Jednotlivé trendy pevnostních a plastických vlastností korespondují sobě navzájem. Tyto trendy jsou dány strukturotvornými procesy, které byly doloženy mikrostrukturními snímky. Získané výsledky mohou nalézt praktické využití ve válcovnách pásu za studena při optimalizaci podmínek tepelného zpracování zkoumané oceli.