Abstrakt
	V tomto článku je prezentována metoda vypočtu rozdělení smykového napětí v pásmu deformace na základě našíření za tepla válcovaného pásu. Za účelem stanovení závislosti součinitele tření po délce záběrového oblouku na deformačních podmínkách, bylo provedeno laboratorní válcování oceli S235J2G3 v teplotním rozmezí 900 - 1200 °C z poměrnou výškovou deformací 40% na laboratorní válcovací stolici K350. Pro stanovení rozložení součinitel tření po délce záběrového oblouku byla aplikována nepřímá metoda. Jako řídící parametr metody byla použita šířka pásu v jednotlivých příčných řezech. Okrajové a počáteční podmínky matematické modelovaní vycházely z existujících laboratorních podmínek válcování. Pro vlastní analýzu byla využita modifikovaná metoda konečných prvků v řezech. Pro výpočet distribuce třecích sil při kontaktu provalku s válci po délce záběrového oblouku byla použita inverzní metoda výpočtu. Pro inicializaci modelu byla zadána geometrie pásma deformace a vlastnosti materiálu při tváření za tepla. Konečně prvkový model umožňuje získat teplotní, deformační a napětové pole, pole rychlostí deformací, válcovací moment, válcovací sílu a povrchové napětí. Na základě znalosti povrchového smykového napětí, tlaku na válce a deformačního odporu byly stanoveny závislosti koeficientu tření na poloze vůči neutrální rovině podle Coulombova a Trescova modelu tření. Na základě těchto výsledků bylo provedeno porovnání modelů Columba a Trescy. Bylo zjištěno ze součinitel tření v obou případech není konstantní po délce pásma deformace. Nejvýznamnější rozdíl ve výsledcích získaných z obou metod je v zóně předstihu. Absolutní hodnota smykového napětí je nejnižší v neutrální rovině.