|
Počet návštev: 85961779 AMS práve číta: 1
|
|
|
|
|
|
|
Longauerová M., Fedorová M., Longauer S., Kadlec J., Bořuta J., Fujda M., Janák G., Vojtko M. |
HETEROGENITA CHEMICKÉHO ZLOŽENIA V LIATYCH POLOTOVAROCH |
K. s.: Slabs|surface segregation|structure heterogeneities|centreline noncompactibilities|round blooms|central segregation| |
No 1 (2007), p. 17-25 |
|
|
Greger M., Kocich R., Kuřetová B., Kander L. |
VÝVOJ MIKROSTRUKTURY HOŘČÍKOVÝCH SLITIN |
Abstrakt
V článku jsou uvedeny charakteristické fyzikálně-metalurgické vlastnosti vybraných hořčíkových slitin při deformaci za tepla. Pozornost je zaměřena na rozbor vlivu deformačních podmínek na mikrostrukturu a finální mechanické vlastnosti. Vývoj mikrostruktury je sledován od litého stavu až po tepelné zpracování T4. Deformace byla realizována válcováním a krutovou zkouškou za tepla na slitinách AZ91, AZ61 a AZ 31. Po provedené plastické deformaci byla věnována pozornost taktéž i na podíl jednotlivých typů deformačních mechanismů. Bylo potvrzeno dvojčatění jako jeden z mechanismů převládajících především při nižších vložených deformacích a větších velikostech zrna. Rozdíly byly patrné i mezi materiály bez T4, kde docházelo ke tvorbě dvojčat v daleko menší míře. Jak je zřejmé při válcování docházelo během prvních tří průchodů, především ke změnám na původních hranicích zrn a až po dosažení velikosti deformace nad 40% se výrazně struktura mění i na ostatních místech matrice, což potvrzuje přítomnost restauračních procesů a celkový stupeň jejich průběhu. Souběžně s vývojem hořčíkové matrice během plastické deformace se ale vyvíjel i precipitát, vyloučený původně na hranicích zrn (dendritů) ve formě masivních částic, případně v disperzní formě. Po provedeném válcování byly ve struktuře patrné místa na kterých precipitace probíhala ?-fáze (Mg17Al12 ) v diskontinuální formě, případně byly viditelné místně ostrůvky tohoto precipitátu. Krutová zkouška potvrdila odlišné chování použitých slitin s ohledem na charakter jejich lomových ploch. Tepelně zpracované materiály vykazovaly nižší střední přirozený deformační odpor než materiály bez T4 nicméně vyznačovaly se vyšší intenzitou do lomu.
|
K. s.: magnesium alloys|deformation|rolling|torsion test| |
No 1 (2007), p. 44-51 |
|
|
|
|
|
|