Počet návštev: 86961159
AMS práve číta: 1




Ročník 2005 No 3

Dobrovský Ľ., Řeháčková L., Dobrovská J., Stránský K., Dobrovská V.
PREDIKCE ROZLOŽENÍ UHLÍKU VE SVAROVÝCH SPOJÍCH OCELÍ
K. s.: Quasi-stationary diffusion|welded joints of steels|interstitial elements|carbon|
No 3 (2005), p. 259-265
  mag01.pdf (172 kB)
mag01.txt (2 kB)  

Noga Z.
LABORATORNÍ PLAZMOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO POLOKONTINUÁLNÍ TAVENÍ A ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ
K. s.: Development of research equipment|plasma torch|horizontal-vertical water cooled copper crucible|electric heating–treatment furnace|forming machines|
No 3 (2005), p. 266-276
  mag02.pdf (948 kB)
mag02.txt (2 kB)  

Kocich R., Greger M.
VÝVOJ STRUKTURY A MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ U HOŘČÍKOVÉ SLITINY AZ 91 PŘI POUŽITÍ ARB PROCESU
K. s.: Plastic deformation|grain size|magnesium alloy|mechanical properties|
No 3 (2005), p. 277-283
  mag03.pdf (735 kB)
mag03.txt (1 kB)  

Szurman I., Kursa M.
VLIV PODMÍNEK PŘÍPRAVY NA STRUKTURNÍ CHARAKTERISTIKY SLITIN NI-TI
Abstrakt
Intermetalická sloučenina obsahující cca 50 at. % Ni a 50 at. % Ti je považována za standardní paměťovou slitinu. Základním předpokladem pro metalurgii těchto materiálů je striktní dodržení chemického složení slitiny, které je hlavní podmínkou pro výrobu slitiny s požadovanými transformačními teplotami. Při použití plazmového tavení je materiál umístěn ve vodou chlazeném krystalizátoru. Tento je unášen pod plazmovým hořákem. Pro vytvoření plazmatu je používán argon. Pro tavení je nutno použít nejčistšího dostupného argonu v důsledku vysoké afinity titanu ke kyslíku. Při této metodě je dosahováno teplot až 6500 K. Chemické homogenity může být dosaženo tavením ve vakuové indukční peci. Na výslednou kvalitu ingotu má zásadní vliv materiál kelímku. Kelímky z Al2O3 a MgO nemohou být použity z důvodu obsahu kyslíku. Kyslík obsažený v grafitovém kelímku může být zanedbán, nicméně musí být brána v úvahu absorpce uhlíku. Slitiny na bázi Ni-Ti jsou obvykle taveny při teplotě cca 1500 °C. Pro přípravu drátů je nejvhodnější použití technologie rotačního kování v kombinaci s tažením. Cílem tváření za tepla je změna licí struktury a dosažení vhodné velikosti zrna, vhodného pro následné tažení za studena. Tento příspěvek je zaměřen na přípravu Ni-Ti slitin v plazmové a vakuové indukční peci. Následovalo rotační kování a tažení drátu, na kterém bude prováděno měření transformačních teplot slitin.

K. s.: Ni-Ti shape memory alloys|plasma melting|vacuum induction melting|
No 3 (2005), p. 284-292
  mag04.pdf (539 kB)
mag04.txt (1 kB)  

Smíšek V., Kursa M.
MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ LAMELÁRNÍ MIKROSTRUKTURY SLITINY TI-46AL-5NB-1W POMOCÍ SMĚROVÉ KRYSTALIZACE
K. s.: titanium aluminide|directional solidification|directional crystallisation|microstructure|
No 3 (2005), p. 293-300
  mag05.pdf (413 kB)
mag05.txt (1 kB)  

Bujnošková K., Drápala J.
SEGREGAČNÍ JEVY VE VYSOKOTAVITELNÝCH KOVECH BĚHEM ZONÁLNÍHO TAVENÍ
K. s.: Segregation|refractory metals|molybdenum|tungsten|segregation coefficient|concentration undercooling|convection|
No 3 (2005), p. 301-310
  mag06.pdf (308 kB)
mag06.txt (2 kB)  

Bystrianský J., Siegl J., Haušid P., Strnadel B.
TEPELNÁ ÚNAVA KOROZIVZDORNÝCH OCELÍ
K. s.: Stainless steel|thermal shock|thermal fatigue|fatigue crack|thermal cycle|
No 3 (2005), p. 311-322
  mag07.pdf (2 MB)
mag07.txt (2 kB)  

Bystrianský J., Siegl J., Haušid P., Strnadel B.
TEPELNÁ ÚNAVA KOROZIVZDORNÝCH OCELÍ
K. s.: Stainless steel|thermal shock|thermal fatigue|fatigue crack|thermal cycle|
No 3 (2005), p. 311-322
  mag08.pdf (2 MB)
mag08.txt (2 kB)  

Sojka J., Jonšta P., Rytířová L., Sozańska M., Jerôme M.
VLIV MIKROSTRUKTURY NA SULFIDICKÉ PRASKÁNÍ POD NAPĚTÍM ZA TEPLA VÁLCOVANÝCH TRUBEK
K. s.: Sulphide stress cracking|carbon steel|segregation bands|hydrogen permeation|
No 3 (2005), p. 332-330
  mag09.pdf (865 kB)
mag09.txt (2 kB)  

Schindler I., Fiala J., Černý L., Kohut J., Kozelský P., Suchánek P.
DEFORMAČNÍ CHOVÁNÍ A VÝVOJ MIKROSTRUKTURY PŘI VÁLCOVÁNÍ PÁSU Z FERITICKÉ KOROZIVZDORNÉ OCELI 13CR25 ZA TEPLA
K. s.: High-alloy ferritic steel|hot strip rolling|simulation|recrystallization|recovery|grain size|mean equivalent stress|
No 3 (2005), p. 331-340
  mag10.pdf (1 MB)
mag10.txt (1 kB)  

Fabík R., Kliber J.
INVERZNÍ VÝPOČET SOUČINITELE PŘESTUPU TEPLA PRO SIMULACI KALENÍ KOLEJNIC
K. s.: cooling curves|inverse analysis|FEM|heat transfer coefficient|
No 3 (2005), p. 341-350
  mag11.pdf (1 MB)
mag11.txt (2 kB)  

Heger M. , Schindler I., Franz J., Špička I., Turoňová P., Černý L.
MOŽNOSTI VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ ANALÝZY OBRAZU PŘI ŘEŠENÍ NĚKTERÝCH ÚLOH SOUVISEJÍCÍCH S TVÁŘENÍM MATERIÁLŮ
K. s.: Rolling|equivalent strain|strain rate|computer analysis|
No 3 (2005), p. 351-361
  mag12.pdf (1 MB)
mag12.txt (2 kB)  

Kubina T., Schindler I., Heger M., Plura J., Bořuta J., Dänemark J., Hadasik E.
STATISTICKÉ SROVNÁNÍ ROZDÍLNÝCH POSTUPŮ PŘI VÝPOČTU PARAMETRŮ POPISUJÍCÍCH DYNAMICKOU REKRYSTALIZACI
K. s.: Activation energy|hot forming|steel|dynamic recrystallization|
No 3 (2005), p. 362-368
  mag13.pdf (332 kB)
mag13.txt (1 kB)  

Lasek S., Drápala J., Urbaníková Ž., Blahetová M.
POROVNÁNÍ KOROZNĚ ELEKTROCHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ VYBRANÝCH BEZOLOVNATÝCH PÁJEK
K. s.: Tin alloys|lead-free solders|electrochemical corrosion|potentiodynamic polarization method|
No 3 (2005), p. 369-374
  mag14.pdf (220 kB)
mag14.txt (2 kB)