|
Počet návštev: 86955249 AMS práve číta: 1
|
|
|
|
|
|
|
Bystrianský J., Siegl J., Haušid P., Strnadel B. |
TEPELNÁ ÚNAVA KOROZIVZDORNÝCH OCELÍ |
K. s.: Stainless steel|thermal shock|thermal fatigue|fatigue crack|thermal cycle| |
No 3 (2005), p. 311-322 |
|
|
Bystrianský J., Siegl J., Haušid P., Strnadel B. |
TEPELNÁ ÚNAVA KOROZIVZDORNÝCH OCELÍ |
K. s.: Stainless steel|thermal shock|thermal fatigue|fatigue crack|thermal cycle| |
No 3 (2005), p. 311-322 |
|
|
Fabík R., Kliber J. |
INVERZNÍ VÝPOČET SOUČINITELE PŘESTUPU TEPLA PRO SIMULACI KALENÍ KOLEJNIC |
Abstrakt
Předložený příspěvek je věnován problematice stanovení okrajových podmínek při matematickém modelování přestupu tepla. Konkrétně je příspěvek věnován stanovení součinitele přestupu tepla ? při volném ochlazovaní ocelových kolejnic na chladícím loži a při zrychleném ochlazovaní části hlavy kolejnice ponořením do klidné vody. První podkapitola je věnována měření ochlazovacích křivek pro oba režimy tepelného zpracování. K měření bylo využito celkem jedenáct zavrtaných termočlánků. V další části příspěvku je proveden výpočet součinitele přestupu tepla na základě znalosti tepelného toku získaného z analýzy časové závislosti teplotního gradientu mezi dvěmi termočlánky v blízkosti povrchu kolejnice. Matematicko - fyzikálnímu pozadí výpočtu je věnovaná zvláštní podkapitola. Získané výsledky jsou dále porovnány s výsledky pocházející z inverzní analýzy, kdy je na základě známých ochlazovacích křivek inverzním výpočtem s využitím programu na bázi metody konečných prvků (program pro simulaci tvářecích procesů FormFEM) stanovena nová závislost součinitele přestupu tepla ? jako funkce teploty ochlazovaného povrchu kolejnice. V textu jsou rovněž diskutovány příčiny rozdílu mezi výsledky (zvláště pak při zrychleném kalení ve vodě) obou metod vzájemně mezi sebou jako i vzhledem k teoretickým hodnotám. Shrnut je zde vliv vznikajícího parního polštáře na povrchu hlavy kolejnice na množství odváděného tepla. Výsledné hodnoty získané pomocí inverzní analýzy byly po další korektuře, vzhledem k teplu vznikajícímu během fázové přeměny, použity pro matematické modelování původního laboratorního experimentu. Výsledné ochlazovací křivky prokázaly výbornou shodu s naměřenými hodnotami.
|
K. s.: cooling curves|inverse analysis|FEM|heat transfer coefficient| |
No 3 (2005), p. 341-350 |
|
|
|
|
|
|